CABERNET SAUVIGNON VERNUS 2009, Colchagua Valley, Chile

23.01.2016 09:16

                Je zima, čas červených vín, praví se. Jistě, má to něco do sebe. Zvláště, když je zapotřebí redukovat zásoby a dělat místo na vína nová. Žádný sklep není nekonečný, bohužel. Nebo spíš bohudík.

Cabernet Sauvignon „Vernus“ 2009 z vinařství Santa Helena, jež sídlí v Chile v Colchagua Valley, bylo zpola zapomenutým vínem a zpola zkouškou, zda-li 6, resp. 7 let vínu prospěje, či uškodí.
                CS je nejznámější červenou odrůdou na světě a pro mnohé je téměř synonymem pro červená vína. Její původ je francouzský a jedná se o pravděpodobného křížence Cabernetu Franc a Sauvignonu Blanc. Ve své domovině, tedy Francii, okupuje 58 tisíc hektarů, ovšem hned druhou zemí je právě Chile se svými 41 tisíci hektary. Colchagua Valley patří k nejznámějším vinařským oblastem v Chile, jejíž plocha činí cca 23tis. hektarů (z celkových 207 tisíc hektarů v Chile vinnou révou osázených).
                Víno je v láhvi, připomínající typ bordeaux, ovšem delší a štíhlejší, s výrazným prolisem dna. Uzavřeno bylo pod kvalitním přírodním korkem, což může signalizovat potenciál delšího zrání na láhvi. Nebo marketing. V tomto případě myslím spíše to první.
                U vín zrajících na lázvi doporučuji vždy dekantaci. Nic tím nezkazíte, naopak můžete jen pomoci. Víno se „nadýchne“ a díky dekantaci též oddělíte případný depot, nebo-li vysrážené červené barvivo, které sedá na dno láhve. V tomto případě byla dekantace vhodná z obou důvodů.
                Barva byla čistá, vzhledem k ročníku relativně hluboká, karmínovo-višňová, s širším meniskem a dobrou viskozitou. Vůně byla čistá, středně intenzivní. Dominovalo v ní drobné, zralé bobulové ovce, jemně podpořené čokoládou. Již v aroma byl patrný náznak vanilky, což odkazovalo na zrání v dubovém sudu.
                V chuti byly patrny stále živé třísloviny, které působily lehce drsnějším dojmem. Jinak bylo víno vyvážené. I v chuti bylo též patrné spíše zralé bobulové ovoce opět s jemným čokoládovým náznakem. V dochuti bylo středně dlouhé s výraznější hořčinkou na konci.  Hřejivější dojem byl pak zásluhou vyššího alkoholu.
                Nejlépe vynikne ve skleničce tulipánovitého tvaru, zvané též bordeaux. I když dovozce udává zrání tohoto vína na 8-10, myslím, že je nyní na svém vrcholu a s delším potenciálem bych byl opatrný. Vzhledem k jeho spíše zemitějšímu projevu bych jako ideální doplněk viděl spíše nějakou úpravu vyzrálého hovězího steaku. Ze sýrů poté např. některý s bílou plísní, ovšem aromatičtější, s plnější chutí.

Když už se v každém popisu snažím doporučit i vhodnou skleničku k vínu (neb na té opravdu záleží), tak se nejedná jen o správný tvar či objem. Ano, i čistota hraje svoji roli. Nestačí mít ovšem sklenici pouze čistou. Ostatně návod, jak ideálně a dokonale pečovat o své vinné sklenice přináší proslulá sklářská firma Riedel. Ta je krom kvality svých produktů známá mimo jiné i tím, že tvar a objem sklenic rozlišuje nikoliv jen podle barvy či charakteru vína, ale dokonce i podle odrůd. V ideálním případě byste tedy měli mít doma něco kolem třinácti druhů skleniček…J
 Ale zpět k tomu čištění, čili: sklenku byste měli držet raději za tělo než za stopku nebo spodek, protože byste ji mohli ulomit. Pro nejčistší třpyt držte sklenku nad konvicí s vařící destilovanou vodou a nechte proud páry, aby vymyl číši. Pak ji usušte tkaninou, která nepouští chlupy (ani takovou, která byla prána za použití aviváže, protože ta může na sklence zanechat povlak). Jak prosté! Teď už bude zážitkem nejen konzumace, ale i závěrečný úklid.