Degustace v kavárně Muzea města Tišnova 1.4.2016

14.04.2016 13:50

Opravdu to nebyl apríl. Skutečně se to stalo. V pátek 1.4. proběhla další degustace v kavárně Muzea města Tišnova. Asi týden před ochutnávkou jsem se dozvěděl, že je již téměř plno a optal jsem se, zda-li  hosté, kteří se zúčastnili ochutnávky lednové, přijdou i nyní. Paní vedoucí mi sdělila, že dle rezervací nikoliv, a tak jsem mohl připravit program podobný tomu lednovému. Nikoliv ovšem z pohodlnosti a lenosti vymýšlet něco nového. Lednový program spočíval v možnosti ochutnání a bezprostředního srovnání vín jedné odrůdy a to v podání moravském a rakouském. S vinicemi rakouskými nás pojí celkem dost odrůd a je škoda, abychom si jich neporovnali více. Odrůdy se, až na jednu, neopakovaly s první, lednovou degustací. Tou jedinou byl Veltlín zelený, který, pokud srovnáváme vína moravská a rakouská, prostě nemůže chybět.

V páteční večer bylo na degustaci připraveno nakonec osm vín, což tedy skýtalo na čtyři porovnání. Odstartovalo se Ryzlinkem vlašským 2014 v pozdním sběru od Stanislava Mádla z Velkých Bílovic. Na moravských vinicích čtvrtá nejpěstovanější odrůda (v bílých odrůdách). Ppo něm následoval jeho rakouský „kolega“ Weschriesling 2014 z vinařství Tagwerker, jež sídlí v Herrnbaumgartenu, vinařské oblasti Weinviertel. Hosté tak měli hned ze začátku možnost srovnání, že není „vlašák“ jako „vlašák“, byť jsou od sebe vzdáleny vzdušnou čarou nějakých 25km. Na jedné straně menší kyselinka a díky tomu patrnější zbytkový cukr, na straně druhé o poznání sušší varianta (1,1g zbytkového cukru na litr a 6,5g kyselin), výraznější mineralita a šťavnatost.
Do dalšího duelu naskočily vetlíny. Ano, i když se opakovaly s lednovou degustací, jak jsem již psal – nešlo je vynechat. U nás i v Rakousku nejpěstovanější odrůda. V Rakousku navíc vlajková loď a víno, na kterém mají postaven svůj vinařský marketing. Prvním byl opět Veltlín zelený 2014 v pozdním sběru od Standy Mádla. Následoval  Grüner Veltliner 2014 v zatřídění DAC z vinice Johannesbergen z vinařství Tagwerker. A opět – nebyl veltlín jako veltlín. Veltlín Standy Mádla spíše s nižší kyselinkou, díky čemuž působil uhlazenějším dojmem, ale s příjemně zachovanou svěžestí . U Tagwerkerů zase výraznější ovocitost, šťavnatost a mineralita, podpořena delikátní pepřnatostí a vyšší, ovšem dobře zakomponovanou kyselinkou.
 Následoval „souboj“ Sauvignonů. Tato odrůda není ani u nás, ani u rakouských sousedů, typicky „doma“. U nás pátá nejpěstovanější odrůda, v Rakousku ještě o trochu hůře, až sedmá. Přesto většina konzumentů, kteří se o víno alespoň trochu zajímají, Sauvignon znají a tak bylo i toto porovnání zajímavé.  Při této příležitosti stojí za úsměvnou poznámku, že jsme na každý stůl nachystali i tři druhy sýrů, které měly korespondovat s degustovanými víny. V zápalu úvodního slova jsem ovšem zapomněl říct, v jakém pořadí a ke kterým vínům jaké sýry konzumovat a uvědomil jsem si to právě až u Sauvignonu. Rychlým pohledem na všechny talířky jsem zjistil, že ještě není vše ztraceno, a tak jsem mohl přítomné seznámit alespoň v krátkosti se základními pravidly snoubení vín a sýrů. K Sauvignonu jsme nachystali kozí sýr, k ostatním bílým švýcarský Emmentaler a k červeným vínům Krále sýrů krémový.
Večer se nachýlil ke dvěma závěrečným vínům v červeném podání. Zde se bohužel nepodařilo spárovat odrůdy tak, aby mohlo dojít k jejich bezprostřednímu porovnání, a tak jsme vybrali alespoň odrůdy typické jak pro Moravu, tak pro Rakouskou oblast Weinviertel. Moravského zástupce tvořila Frankovka 2012 v pozdním sběru opět od Staně Mádla a rakouského Blauburger 2011 od Tagwerkerů.  Frankovka jest odrůdou, která díky svému charakteru patří do naší severnější oblasti a umí u nás dávat pěkná vína. Ne nadarmo je také druhou nejpěstovanější v červených (první je Svatovavřinecké). Ta Staňova je navíc v nejlepších letech a připravena ke konzumaci. Blauburger se u nás též pěstuje, od r. 2012 je dokonce zapsán v odrůdové knize, ovšem zabírá pouze  6,6 hektarů a tím pádem až čtrnáctou příčku v červených odrůdách. V Rakousku je tomu dramaticky jinak. Jednak je to jeho domovina, neboť jej v Klosterneubugu v roce 1923 vyšlechtil její tehdejší  ředitel tamější vinařské školy Dr. Fitz Zweigelt zkřížením odrůd Modrý portugal a Frankovka. Pokud vám jméno toho ředitele něco říká, tušíte správně. To on má na svědomí i vyšlechtění odrůdy Zweigeltrebe, které „spáchal“ o rok dříve.  V Rakousku je to čtvrtá nejpěstovanější odrůda s rozlohou 903 hektarů. Byť má Blaburger jako jednoho ze svých rodičů Frankovku, jednalo se o naprosto odlišná vína. Obě byla svým způsobem typická, měli svoji charakteristiku a svoji úlohu jak při „obyčejném“ posezení, tak v gastronomii. Obě bohužel spojuje i jedna nepříjemná věc – jejich zásoby zvolna dochází a další bohužel již nebudou. Tato smutná skutečnost budiž tedy nadějným pohledem do dalších ročníků. Třeba toho loňského, resp. aktuálně lahvovaného - 2015, který díky počasí slibuje velmi kvalitní vína. Při této příležitosti ostatně snad možno již prozraditi, že minimálně polovinu degustačního listu bude tento ročník tvořit na další ochutnávce, která proběhne v pátek 27.5. opět v prostorách kavárny muzea.

Závěrem nezbývá, než poděkovat hostům, kteří si jako náplň pátečního večera zvolili právě tuto akci. Poděkování patří i vedení muzea a pracovnici kavárny Kateřině Doubkové, která po celý večer zdatně plnila roli asistentky a starala se o přítomné nejen v podobě rozlévání vzorků, ale i obstarání občerstvení v podobě vhodných sýrů i baget.
Tak tedy zase v květnu!

PS: kompletní fotografie si můžete prohlédnout ve fotoalbu...
PPS: report z lednové ochutnávky k přečtení zde...

MiK, 14.4.2016
foto: Michal Beneš