Degustace v kavárně Muzea města Tišnova 27.5.2016

02.06.2016 20:49

    Od poslední degustace v kavárně tišnovského muzea uběhly necelé dva měsíce a to je tak asi perioda, kterou bychom chtěli pro degustace v příjemných kavárenských prostorách Müllerova domu udržet. Na prvních dvou akcích, lednové a dubnové, měli hosté možnost ochutnat a porovnat totožné odrůdy, pěstované jak v moravské oblasti, konkrétně velkopavlovické podoblasti, tak i v rakouské oblasti Weinviertel. Toto téma jsme alespoň pro tentokrát vyčerpali. Ovšem vzhledem k nynějšímu období se nabízela další možnost srovnání. Právě nyní doplňují v bílých vínech ročník 2014 již nová vína z aktuálního ročníku 2015. Ano, tušíte správně. Tato degustace se nesla v duchu porovnání ročníků 14/15. Právě tyto ročníky byly, alespoň co se vína týká, velmi rozdílné. Kdož se o víno zajímáte, tak jste zřejmě zaznamenali, že rok 2014 byl téměř katastrofální. Mnoho srážkových dnů v nejméně vhodnou dobu způsobilo vrásky nemálo vinařům nejen na Moravě. Byl to veliký boj kdy a co sklízet, jak zachránit co se dá a minimalizovat škody či ztráty. Tento ročník se určitě nezapsal zlatým písmem do vinařských kronik. Téměř protipólem byl ročník 2015. Horké léto, počasí pro vinnou révu téměř učebnicové. Moravští vinaři museli dokonce žádat EU o výjimku v podobě dokyselování moštu, neboť sluníčko dokázalo vyrobit v bobulích vinné révy opravdu hodně cukru. Nabízelo se tedy ochutnat, jak se tento rozdíl projevil v samotných vínech, neboť 2014tky ještě jsou a 2015tky už jsou.

    V páteční večer bylo na degustaci připraveno osm vín, což skýtalo na čtyři porovnání. V bílých vínech šla „do duelu“ pouze vína z rodinného vinařství Tagwerker, sídlící v rakouském Herrnbaumgartenu. Vše odstartovaly Rieslingy a začalo se prvním z nich, ročníkem 2014. Výrazná mineralita a suchost, ovšem i se svěží, lehkou stopou lipového květu. Chuť ideálně souzněla s vůní – středně plná, výrazně minerální, svěží. Téměř žádná stopa po zbytkovém cukru, ač tam byl. Následoval jeho mladší příbuzný – ročník 2015. Vůně středně intenzivní, svěží, ovocná s příjemnými tóny broskví a výrazně lehčí mineralitou, než jeho předchůdce. V chuti minerální, vyvážené, s patrnou broskví. Šťavnatá a pikantní, středně dlouhá a lahodná dochuť s charakterem citrusového ovoce. Po něm následovala ikona Weinviertelu – Grüner Veltliner DAC, konkrétně tento byl z vinice Johannesbergen. 2014 - ve vůni taktéž minerální a svěží, ovšem se silnějším projevem citrusů, lehce ovocná se stopou máty a ananasu. V chuti byl typicky „rakouský“ – minerální, svěží, šťavnatý. A co jeho mladší kolega?  Ve vůni byl o stupínek výše. Bohatější, intenzivnější aroma. Více zralého ovoce – jablka, citrusy a typická pepřnatost. V chuti působilo stále typicky „rakouským veltlínovským“ dojmem, ovšem v lehce drsnější variantě. Snad je to způsobeno mladostí ročníku a na podzim by mohl být 

jeho projev možná trochu vyváženější. Potenciál na to má. Ve třetím duelu se utkala Chardonnay. Možná si někteří budou klást otázku, proč jsem nejznámější rakouskou odrůdu Grüner Veltliner nenechal až na konec bílých vín. Hned se to dozvíte. Chardonnay není zrovna typickou odrůdou pro tuto oblast. Ve statistikách zaujímá až 6. místo s celkovou rozlohou asi 3,1% všech obhospodařovaných vinic v Rakousku. Ruku na srdce, Riesling na tom není o moc lépe (5.místo a 4,1%), ale je pro tyto severnější vinice přece jen typičtějším.  Chardonnay 2014 bylo svou jemnou aromatikou, ovšem výraznou minerálností a suchostí až typickým projevem právě onoho problematického ročníku. Po něm ovšem putoval do sklenic jeho následovník, ročník 2015. Dle mimiky přítomných hostů bylo na první pohled vidět, kdo je vítězem. Výraznější aromatika, ve vůni zralé ovoce v podobě příjemné harmonie banánů a ananasu. Chuť středně plná, jemná, harmonická. Alkohol o plné procento více, než předchůdce – plných 14%.

    Večer se nachýlil ke dvěma závěrečným vínům v červeném podání. A protože jsem chtěl zachovat i moravské zástupce, připravil jsem dvě Frankovky od Staně Mádla z Velkých Bílovic. Jedna byla ročníku 2012, druhá, na červené velmi mladá, ročníku 2015. Ta první se již mihla na dubnové degustaci a pojí se s ní jedna nepříjemná věc – už není. Ovšem v porovnání se svojí o tři roky mladší sestřičkou se není čeho obávat nebo nad čím truchlit. Vypadá to, že ročník 2015 jí bude velmi zdatnou nástupkyní. Zatím co první z Frankovek již byla vyzrálou dámou v nejlepších letech, její následovnice se na svou jízdu světem teprve chystá, ovšem již nyní má co nabídnout. A není toho málo. Ač 2015, k pití je připravena již nyní. Příjemné aroma drobného bobulového ovoce, v chuti plné, kulaté s krásně zakomponovanou tříslovinou. Na samotný závěr, zcela „mimo soutěž“, jsem pro hosty připravil jedno překvapení - Chardonnay 2012 sur lie od Staně Mádla. Toto víno získalo v průvodci Nejlepšími víny České republiky 2014-2015 plných 91 bodů, což je bezpochyby již předpoklad pro vrchol degustace. Bohužel k sobě nemělo ročníkový protipól, a tak posloužilo jako velmi stylové a důstojné rozloučení před prázdninovou degustační pauzou.

    Zářijový či říjnový termín ještě není znám a nezbude mi tedy, než doporučit sledovat buď mé webovky nebo FB stránky „Michal Kadlec – Winesblog“, případně i FB stránky Muzea Města Tišnova. První možností, kde se nový termín a téma degustace dozvíte, bude totiž právě tam.

    Závěrem chci jako obvykle poděkovat hostům, kteří nelitovali obětovat čas a zvolili si páteční večer jako náplň právě tuto akci. Poděkování patří samozřejmě i vedení muzea a vedoucí kavárny Kateřině Doubkové, která po celý večer nejen že „napájela“ všechny přítomné, ale zajistila i občerstvení v podobě vhodných sýrů i baget.

Tak tedy zase na podzim!
Fotografie Denisy Ondrové ve fotoalbu...

MiK, 2.6.2016
foto: Denisa Ondrová