DVAKRÁT WEINVIERTEL DAC ROČNÍKU 2015

09.02.2017 20:37

    1.březen bývalo datum, kdy mohly trh směle vstoupit rakouské Veltlíny zelené s označením Weinviertel DAC (Districtus Austriae Controllatus). A mělo to svůj důvod. 1.3. před čtrnácti lety se totiž představila první vína s tímto označením. DAC znamená označení kontrolovaného rakouského původu a pro spotřebitele je to nápověda, že sahá-li ve vinotéce po této láhvi, bude si doma moci pochutnat na typickém Veltlínu zeleném z přesně vymezené oblasti Weinviertel.  Na přední vinětě se v drtivé většině setkáte pouze s označením DAC Weinviertel a marně tam budete hledat odrůdu. Vysvětlení je jednoduché. Pod tímto označením může být prodáván jen a jedině Grüner Veltliner. Datum uvedení je již zrušeno (platí pouze u Weinviertel DAC Reserve, a to 15.3.), a tak se můžete již touto dobou pomalu, polehounku setkávat s novým ročníkem 2016 a směle jej porovnávat se zatím nejvíce zastoupeným ročníkem 2015. A právě na tento předchozí ročník se podíváme u dvou vín.


    Na dolnorakouský městys Falkenstein shlíží nepřehlédnutelný, stejnojmenný dominantní hrad, nyní již bohužel zřícenina. Byl postaven někdy kolem roku 1050 jako říšská pevnost. Pro doporučení k návštěvě může posloužit fakt, že leží ve výšce téměř 300 m.n.m., a to v rovinaté krajině znamená nádherné výhledy. Městys Falkenstein byl v minulosti z hlediska vinařského velmi významným místem. Sídlil zde totiž tzv. horní úřad, který měl kompetence pro záležitosti ve všech otázkách týkajících se vinařství v prostoru mezi Vídní a Brnem. Na tamních vápencových svazích se vinná réva pěstuje již od roku 1300.
    V tomto městysi se nachází i vinařství Luckner. Rodina hospodaří na vinicích v okolí Falkensteinu již po mnoho generací a tu nynější zastupuje od roku 2013 Peter Luckner. Krom jiných typických odrůdových vín má v nabídce i dva Veltlíny zelené v kategorii DAC. Na ten první, Weinviertel DAC Falkenstein, se podíváme blíže.
    Víno je v průhledné láhvi typu bordeaux, uzavřené šroubovým uzávěrem. Pod hrdlem láhve je klasické označení DAC s vyobrazením regionu. Barva vína je světle žluto-zelená s lehce třpytivými odlesky a již na pohled je patrné lehké perlení. To ovšem není závadou, je záměrné a po chvíli vyprchá. Vizkozita (ulpívání vína na stěnách sklenice po jejím zatočení) je středně dobrá. Vůně je čistá, svěží a minerální. Je typicky citrusová a nejvíce dominantní jsou grepové tóny. Dotyk typického pepře a náznak lučních květin též nechybí. V chuti velmi koresponduje s vůní co do svěžesti a minerálnosti. Zelené jablíčko, pepřová pikantnost a delší citrusová dochuť tvoří příjemnou kombinaci šťavnatosti, která po chvíli vybízí k dalšímu napití. Ideální teplota podávání je někde kolem 10°C ve sklenici klasického, tulipánovitého tvaru. Příjemný veltlín, jenž může být svou šťavnatostí krásnou ukázkou pro ty, kteří považují suchá vína za „kyselé“. Doprovodem budiž k salátům s jemně pikantní zálivkou či jednodušším úpravám říčních ryb. A když k posezení s přáteli, pak třeba k polotvrdému sýru spíše sladšího charakteru, např. švýcarskému Emmentaleru.

 

    Nedaleko, doslova na dohled z hradu Falkenstein, leží Poysdorf. Každý, kdo cestuje přes Mikulov do Vídně, nemůže toto město minout. A velmi často se jeho průjezdem nedobrovolně zdrží. Bohužel to bude trvat do doby, než bude hotov dálniční obchvat A5, na kterém se velmi intenzivně pracuje.  Poysdorf má velmi bohatou vinařskou historii. Je doloženo, že vinná réva se tam pěstuje již od 14. století.
    V Poysdorfu, na Hindenburgstrasse, sídlí i vinařství Schodl. Na vinicích působí rodina již po pět generací a tu nynější zastupuje Robert Schodl. I zde jsou, mimo jiná vína, k dispozici dva veltlíny v kategorii DAC. Jeden z nich, s označením „Loisl“, je ve sklenici.
Víno na svého konzumenta čeká v zatmavené bordeaux láhvi a stejně jako drtivá většina tamních vín je uzavřeno šroubovým uzávěrem, pod nímž je taktéž vyobrazeno logo apelace. Víno je čisté, průzračné a barva ve světle zelenkavém odstínu se středně dobrou viskozitou. Ve velmi svěží, ovocité a minerální vůni lze najít kromě typických pepřnatých tónů i stopu exotického ovoce. Ta je ovšem velmi submisivní. Chuť je čistá, výrazně minerální s charakterem grepové kůry a opět typického pepře. Trochu obtížněji zde hledám charakteristickou chuť zeleného jablíčka. Je tam, ale velmi  bojuje s dominantní minerálností. V závěru příjemná, delší citrusová dochuť. Ideální teplota podávání opět kolem 10°C, i když zde bych volil možná lehounce níž, a sklenice klasického tulipánovitého tvaru. Toto víno se jeví lehce nekompromisním a potěší milovníky opravdu suchých, spíše „tvrdších“ vín. Vhodným doplňkem může být ke grilovanému masu, zeleninovým salátům či např. krůtímu steaku.
    Ročník 2015 stál za to. A to nejen v Rakousku. Ostatně, praví se o něm, že to byl zatím nejlepší ročník od nového milénia. I když – příroda a podmínky daného roku jsou jedna část. Tou druhou, neméně podstatnou částí, je práce vinařova.
    Nyní můžeme být zvědavi na ročník 2016, o kterém se praví, že by mohl být snad ještě lepší, než ročník 2015, i když mrazíky na konci dubna mnohde zanechaly, a nejen na rakouských vinicích, nepříjemné stopy. Jinými slovy příroda opět ukázala, kdo je tady pánem. Kde ovšem poškození nebylo tak dramatické, dařilo se prý velmi dobře. Tak uvidíme.  Weinviertel DAC nového ročníku pozvolna přichází!

MiK, 9.2.2017