GRÜNER VELTLINER 2014 WALDBERG, WEINGUT GMEINBÖCK

21.02.2016 19:23

    Když v Mikulově přejedete státní hranice směrem Rakousko a budete pokračovat po silnci B7 směr Vídeň, přijedete po cca 14 km do města Poysdorf. Na jeho začátku, po levé straně, budete míjet vinotéku, jež byla do těchto nových prostor přemístěna tuším před čtyřmi roky. Dříve se nacházela o cca 200m dále na malém náměstíčku. Ano, můžete ji minout, ale já doporučuji u ní zastavit. Nalezete v ní převážně vína právě od místních vinařů z Poysdorfu, jež spadá do vinařské oblasti Weinviertel. Velmi příjemné zjištění, tedy alespoň pro mě – nenaleznete tu žádné výčepní zařízení na stáčená vína. Za to zde krom nepřeberného množství lahví můžete koupit i vinné mošty, pálenky, různé upomínkové předměty a další výrobky k tomuto regionu se vztahující.

    Pokud někdy jedu kolem, automobil se vždy záhadným způsobem zrovna zde dožaduje odpočinku. A mě tak nezbývá nic jiného, než mu tu požadovanou chvilku poskytnout a onen čas nějak smysluplně využít. A tak zapluji mezi regály této vinotéky. Rád bych z nich vyplul neobtěžkán, ale téměř nikdy se mi to nepodaří. Jistě znáte ten psychologický efekt „dítěte v hračkářství“. Ano, tento syndrom leckdy 

přetrvává až do dospělosti, jen charakter prodejny a zboží se mění.

    Při poslední návštěvě jsem jako obvykle neodolal a krom ostatních zde domácích, vyhlášených Veltlínů zelených, jsem zakoupil i jeden z vinařství Gmeinböck. Tato rodina v Poysdorfu vinaří od roku 1734 a do dnešního dne již v jedenácté generaci. Úctihodné. Grüner Veltliner byl z vinice Waldberg, ročníku 2014. Označení Weinviertel DAC na láhvi sice nenajdete, ale na webových stránkách výrobce je toto víno takto označeno. O DAC jsem již psal dříve, čili jen ve zkratce - DAC (Districtus Austriae Controlatus) znamená kontrolované označení původu. Jsou-li tato tři písmena za názvem oblasti (např. Weinviertel DAC) označuje to typické víno daného regionu, vyrobené dle striktně daných pravidel.  

    Víno je v užší, dlouhé lahvi zvané „Schegelflasche“, uzavřené opět šroubovým uzávěrem. Ve vzhledu bylo víno čisté, průzračné, sytější barvy lněného plátna. Na stěnách sklenice tvořilo dobrou viskozitu a při pohledu proti bílé podložce mělo užší meniskus. Ve vůni bylo čisté, bez zjevných vad, středně plné se svěží mladou, minerální vůní s náznakem slanosti. Rozpoznatelný byl lipový květ s náznakem medu. Chuť byla čistá, plnější, intenzivní, s charakterem šťavnatého zeleného jablíčka, vyváženou kyselinkou. Nechyběla minerálnost, mírná slanost a jemný dotek pepře - charakter toliko typický pro veltlíny této oblasti. Lehce vyšší zbytkový cukr ovšem víno příjemně zakulacoval a tím nepůsobilo tak „nekompromisně“ suchým dojmem. V dochuti bylo středně dlouhé s pikantnějším závěrem.

    Víno je k pití připraveno nyní, ovšem je tu i potenciál zrání. Vzhledem k použitému uzávěru bych jej ale viděl tak na max. 2 roky. Takovému charakteru vína to nejlépe sluší ve sklenici tulipánového tvaru. Teplota podávání by měla být kolem 7°C, přičemž se při nalití do skleničky víno trochu oteplí. Jelikož popíjet dobrá vína samotná je pouze polovičním zážitkem, jež umí nabídnout, dokázal bych si jej představit jako doprovod k např. grilovanému pstruhu na rozmarýnu s bylinkovou bagetou, parmazánovému rizotu s hřiby nebo ke kuřecí gratinádě. Pro posezení s přáteli se bude jistě snoubit se sýry ementálového typu. Jest možno jej rozhodně doporučit. Na můj vkus má sice lehce vyšší zbytkový cukr, který je ovšem příjemně vyvážen krásně zakomponovanou kyselinkou. Právě tak, aby zaujal širší spektrum konzumentů. Zejména těch, jež mají ze suchých vín nepříjemné zkušenosti a tudíž nepřekonatelný pocit, že budou „kyselá“.

    Nelze při této příležitosti nevzpomenout na knihu Fr. Čebiše s názvem Brevíř o víně, jež u nás vyšla v roce 1939, a mě se ji v loňském roce podařilo zakoupiti v jednom antikvariátu. Jedná se o půvabné čtení o tom, jak bylo víno a vinařství vnímáno před téměř 80ti lety. Marka Východní je v knize označen region, jež v současné době přibližně kopíruje dominantní rakouský vinařský region Weinland Österreich (jež zahrnuje oblasti Niederösterreich – jehož je Weinviertel součástí  - a Burgenland). A o vínech právě z Poysdorfu a okolí píše Fr. Čebiš následující: „Nemohu zapomenouti na mailberské a poysdrofské, z nichž zejména první bylo u nás po převratu velmi oblíbeno. Poysdorfské je lepší. Svou elegancí a jemnou kyselinou soutěží v dobrých letech s proslulým gumpoldskirchenským.“ Nevím, jestli takto soutěží ještě dnes, ale své renomé rozhodně stále má. 

MiK, 21.2.2016