Klášterní Riesling od Mosely

03.08.2014 19:31

    Riesling, po našem Ryzlink rýnský – král vín a víno králů. Nevím, v minulosti asi ano, ale co v současné době králové pijí… A král vín? Pokud bude ochoten se občas podělit o trůn s ostatními, tak ano. Ale co jej rozhodně řadí mezi královské a výjimečné, je schopnost velmi dlouhého vyzrávání.
 
    Jeho domovina je v Německu, konkrétně v údolí řeky Rýn. Do našich končin se dostala pravděpodobně zásluhou Karla IV ve 14. století.  Na světě je osmnáctou nejrozšířenější odrůdou, v domovském Německu pochopitelně vládne a u nás v roce 2012 zaujímala čtvrtou pozici hned za Svatovavřineckým. Na paty jí šlape jeden z jejích příbuzných, u nás dobře známý Vlašák, čili Ryzlink vlašský.
 
    U nás je Rýňák známý a patří sem. Daří se mu v severních vinohradnických oblastech. Jeho zastoupení je i v kategorii VOC Mikulov a VOC Znojmo (víno originální certifikace – vyjadřujíc a nejlépe odrážejíc terroir místa pěstování).  Předmětem tohoto příspěvku je ale Riesling ze své domoviny. Tam, kde je nejvyhlášenější – od řeky Mosely. Díky tamnější břidlicové půdě a srážkově slabšímu podnebí se dají očekávat charakteristicky řízné, minerální, šťavnaté Riselingy. Záliba a zvědavost v hledání cenově dostupných (v hladině 100-200Kč)a zároveň charakteristických vín mě zavála do Globusu, kde jsem z edice opatství Himmerod vybral Riesling trocken v ročníku 2012. 
 
    Šroubový uzávěr napovídal, že to bude víno určeno k brzké spotřebě. Brzkou ovšem nemyslím okamžitou, nýbrž do 2-3 let. Trend šroubových uzávěrů se šíří rychle. V Rakousku, Německu, ale třeba i v Austrálii či na Novém Zélandu pod tímto druhem uzávěru najdete i vynikající vína. Netřeba se proto i ve vyšších cenových kategoriích šroubových uzávěrů obávat. Snad dojdou časem ve větší míře i k nám. Osobně raději víno odšroubuji, než abych z hrdla doloval plastovou imitaci korku či jeho přírodní, ovšem nejlevnější variantu. 
 
    Při nalití do sklenice jsem očekával lehce vyšší, sytější barvu. Tato spíše odkazovala na mladší víno. Byla velmi světlá, odstínu zmrzlé, až zašedlé vody. „Zašedlé“ ovšem není vada, pouze odstín, který je v pořádku. Víno bylo čisté a průzračné. Ulpívání vína na stěnách skleničky po jejím zakroužení, tzv. viskozita, napovídala, že víno bude víceméně lehčího charakteru.
 
    Ve středně plné vůni, která byla čistá a svěží, se projevovaly zralé broskve společně s lipovým květem a dotekem minerality. Vše velmi jemně. I vůně slibovala spíše minerální, suchý charakter, ostatně, jak bylo na etiketě napsáno.
 
    Po napití se nekonalo žádné šťavnaté, minerální ohromení, jako by se dalo u vín z této oblasti očekávat. Chuť byla čistá, ovocná, středně plná, spíše tenčí a korespondovala s vůní. Na podmínky, ve kterých musí vinná réva v této oblasti vyrůstat, bylo až nečekaně jemné. V dochuti bylo kratší až středně dlouhé.
 
Ne všichni jsou milovníci typických Rieslingů od německé Mosely. Obzvláště u nás, kde je nyní v módě spíše vyšší zbytkový cukr. Právě pro takové by mohla být tato volba zajímavá.
 
    A doporučení? Ano, i tato láhev má své místo. Začátek večera, první level. A pak už jen stoupat výš. Stejně jako program, který máte se svou, jistě milou a půvabnou společností již dopředu promyšlen a připraven. A víno Vám k tomu bude, svým gradujícím pořadím, jen napomáhat. Začátek je velmi důležitý. Buď vám stíží nebo naopak usnadní celý průběh. A ruku na srdce: kdo by chtěl napravovat špatné začátky?
 
MiK, 3.8.2014