O Müllerce z Pfalzu

27.07.2014 20:35

    Müller Thurgau nepatří v dnešní době mezi odrůdy, které by si u nás užívaly světla slávy, červeného koberce a frčely na módní vlně. Myslím, že trochu neprávem. Každá příležitost, každá společnost, každé počasí, každá roční doba i každá nálada si vyžaduje své víno. A zde si Müllerka vždy umí najít místo. Zpravidla se nejedná o víno, po jehož napití jej budete mít „plnou hubu“ a z jeho ohromujících chutí a vůní si sednete na zadek. Za to Vám ale bude příjemným, celovečerním partnerem pro dámy („ten Müller“) či partnerkou pro pány („ta Mülerka“). Tím ale nechci říct, že máte zůstat s vínem o samotě.
 
    Její domovina je v Německu, kde je druhou nejpěstovanější odrůdou, hned po Ryzlinku rýnském.  Stejně tak u nás je druhá po Veltlínském zeleném a  zabírá necelých 9% moravských i českých vinic. Ovšem před pětadvaceti lety se pěstovala až na 18% a možná z té doby si nese nechvalně proslulou pověst, kdy se hledělo spíše na množství než na kvalitu.
 
    Jak jsem již zmínil, její domovina je v Německu. Nejedná se o křížence odrůd Müller a Thurgau, ani ji nevyšlechtili tito dva pánové, jak by se mohlo neznalému na první pohled zdát, ale její rodičové jsou Ryzlink rýnský a Madlenka královská. Takto je zkřížil a novou odrůdu tím vyšlechtil v roce 1882 profesor Herman Müller v německem Geisenheimu, který ovšem pocházel ze švýcarského kantonu Thurgau. A název je na světě!
 
    Už to vypadá, že Müllerka je věčně druhá, protože i v německé oblasti Pfalz je její místo, co do plochy osázených vinic až za „Rýňákem“. Odtud, konkrétně z městečka Edesheim, pochází i Müllerka, která si vysloužila tento příspěvek. Vyrábí ji vinařství Anselmann. Narazil jsem na ni v jednom obchodě, kde byla v ročníku 2013 za cenu, které nešlo odolat a ze studijních důvodů jsem si musel  jednu láhev opatřit.
 
    Už ve sklenici mě upoutala barva, která byla na ročník a odrůdu až nezvykle intenzivní. Nic vodového, zašedlého (což není vada, ale odstín). Šla až k barvě lipového květu. Víno bylo čisté, průzračné, jiskrné. Při zakroužení ulpívalo víno krásně na stěnách sklenice, což napovídalo, že by 
extrakt (chuťová plnost) mohl být vyšší než obvykle.
    Vůně byla čistá, svěží, intenzivní, středně plná. Nic z ní extrémně nevybočovalo, byla příjemná a vyvážená, spíše do 

 citrusového ovoce a zelených jablíček. Lehce napovídala, že se nebude jednat o prvoplánové, navoněné, jednoduché víno.
 
    První doušek  potvrdil to, co předchozí dva smysly, zrak a čich, našeptávaly. Víno bylo chuťově středně plné s příjemnou, nižší kyselinkou, dotekem 
minerality, ovšem intenzivní šťavnatostí, která zaujala téměř okamžitě. Ta také způsobuje, že po chvíli máte chuť se napít znovu. Absence zbytkového cukru (víno je v kategorii trocken – suché) vůbec nevadí, byť nyní jsou v módě spíše vína s vyšším zbytkovým cukrem. Zde bylo vše vyváženo tak, jak má a zbytkový cukr by mu ani neslušel. Jako celek je to tedy víno příjemné a na takové, v cenové hladině do 150,-Kč naslepo natrefit se, upřímně řečeno, nestává často. 
 
    Obvykle se na závěr hodnocení přináší doporučení k nějakému pokrmu. Já se vrátím na začátek článku a moje doporučení je následující: podvečerní venkovní posezení (zahrada, terasa, balkón…), nemusí být úplně horko, po pracovním dni, který ždímal převážně mozkovou kapacitu. Víte, že už Vás nečekají žádné nepříjemné povinnosti a proto se můžete volnému popíjení věnovat i se slečnou, dámou, paní či mužem svého srdce. Jednoduše protějškem, který je naladěn na stejnou vlnovou délku jako Vy a živost a šťavnatost výše zmíněného vína jej provokuje k myšlenkám, co bude, až se venku ochladí….:)