TRIO VÍN Z VYŠŠÍ ŘADY OD STANISLAVA MÁDLA

07.01.2018 09:28

    Období vánočních svátků a na něj navazujícího týdne, který nás pozvolna přenáší ke konci roku, bývají obvykle dny klidnějšími. Já se na ně těšil, neboť se mi celý podzim hromadily zásoby nejrůznějších vín a já byl nedočkav, až je konečně budu moci ochutnat. Mimo jiných, o kterých napíšu později, se dostalo i na trojici vín z vyšší řady od Stanislava Mádla z Velkých Bílovic. Jeho „exklusive“ řada ještě obsahuje jedno červené, Rulandské modré ročníku 2012. Ale o něm až jindy. Nyní přišla na řadu bílá vína - Chardonnay 2012 sur-lie, Ryzlink rýnský 2012 a Tramín červený 2015 z limitované edice. Pojďme tedy na ně.

    Proč vlastně vyšší řada? Čím se liší od řady základní? Větší vinařství většinou mívají více než jednu řadu vín. Ty se od sebe mohou lišit různě – výběrem základní suroviny, metodou výroby či sofistikovanějšími postupy při zrání a školení vína. Selekce hroznů, Samotok, práce se sudem, barrique, zrání na kvasnicích a další odlišnosti mohou dát vzniknout jinému stylu vína, než má vinař v běžné produkci. Tato vína budou více či méně „jiná“ a pokud známe a jsme zvyklí na tzv. základní nebo běžnou řadu, je zapotřebí počítat s tím, že tato budou mít odlišné charakteristiky, které se projeví nejen ve vzhledu, vůni či chuti.  A protože tato vína obvykle vyžadují i více práce a péče, logicky se to projeví i na ceně. Obvykle jim vinař věnuje i jinou vinětu či jiný tvar láhve, aby byly na první pohled odlišné.

    Jak jsem již zmiňoval, vyšší řada vín od Staně Mádla obsahuje čtyři odrůdy. Rád Vám zde představit tři z nich. Pro všechna byla zvolena láhev burgundského typu, přičemž pro řadu základní jsou použity láhve typu bordeaux. I viněta se liší – jak designem, tak i použitím strukturovaného papíru. Jediné, co je stejné se základní řadou, je korek. Zřejmě to nemá na funkci vliv, ale myslím, že vzhledem k exkluzivitě by zde mohl být použit korek kvalitnější.

    Ryzlink rýnský ročníku 2012 v pozdním sběru zrál v použitých sudech typu barrique. Má tedy již tedy za sebou krásných pět let vývoje. A je to na něm vidět. Ve vzhledu je čistý, průzračný s krásnou, sytě zlato-žlutou barvou, která již naznačuje určitý věk. Za zmínku stojí též dobrá viskozita.  Ve vůni je čistý, s charakterem lipového květu a dotekem medu. Zrání je na vůni již taktéž patrno. Pro mě je lehkým překvapením, že zde není zdaleka tak patrná typická petrolejovost, kterou se právě starší ryzlinky vyznačují.  Rozpoznatelný je ovšem vliv  zrání v sudu a překvapivě stálá svěžest a minerálnost. V chuti je intenzivní a zde je sud patrnější než ve vůni. Charakterem je spíše ovocné, se svěžestí červeného jablíčka, patrná je i slanost a vše podtrhuje dobře zakomponovaná kyselinka. Celkově je vyvážené a harmonické. V dlouhé dochuti je příjemný dotek exotického ovoce. Zrání v sudu dalo tomuto vínu velmi delikátní kulatost a plnost. 

    Tramín červený ročníku 2015 je limitovanou edicí. Co to znamená? V tomto případě se jedná o přísnější selekci hroznu jak při sběru, tak při zpracování. Hrozny na toto víno navíc pocházejí z opěvovaného ročníku, a tak by zde neměl následovat „krok bokem“. A opravdu nenásleduje. Ve vzhledu je víno krásně žluto-zlaté s jiskrnými odlesky a dobrou viskozitou. Ve vůni je čisté, středně intenzivní s charakterem tropického citrusového ovoce, liči a angreštu. Vše podtrhují květinové tóny růže. V chuti je plné, kulaté, opět s charakterem tropického ovoce, pomeranče, červeného grepu, pikantnější, krásně odrůdové a vše zakončuje příjemná, delší, kořenitější dochuť.

 

    Chardonnay ročníku 2012 s doplňkem „sur-lie“. Sur-lie není nic jiného, než označení, že „zrálo na kvasnicích“, v tomto případě celých 11 měsíců opět v použitých barrique sudech. Očekává se, že jeho chuť tedy bude mohutnější, plnější či strukturovanější. Ve vzhledu je výrazné, vyzrálé barvy starého zlata téměř až do jantarova a s velmi dobrou viskozitou. Vůně je čistá, intenzivní, lehce oxidativní (což ovšem není ku škodě), charakterem sušeného ovoce s náznakem medu a patrný je i vliv dubového sudu, ve kterém víno, společně s kvasinkami, pobývalo. V chuti je čisté, suché, plné, výrazné a pobyt v sudu se projevuje typickým dotekem vanilkového lusku. Znatelná je nazrálost (vínu je již 5 let), máslovost a charakter vyzrálého tropického ovoce. Vše zakončuje dlouho trvající, příjemně pikantní dochuť. 

    Všechna tři vína jsou velmi výrazná a tím i předurčena spíše ke gastronomickému spojení s nějakým pokrmem, než k popíjení „jen tak o samotě“.  Ryzlink jsme vyzkoušeli ke štědrovečernímu smaženému kapru s vídeňským bramborovým salátem a svojí plností, výrazností a minerálností s ním krásně držel krok. Tramín červený bych si dokázal představit k nějakým kořeněnějším pokrmům např. asijského střihu a Chardonnay např. ke králičímu soté či kuřecímu steaku s výraznější omáčkou.

    Právě rozmanitost těchto třech vín činí ochutnávání, degustace a poznávání pestrými.  Netřeba setrvávat u jediného ani v průběhu jednoho večera. Ostatně v půvabné učebnici Stolničení z roku 1919 od Anny a Dr. Jiřího Guthových se praví, že: „Zřídka kdy možno při tabuli spokojiti se s nápojem jediným, i kdyby to bylo jen nejlepší šampaňské. Tvrditi, že vína nemají se při tabuli střídati, je kacířstvím, praví vynikající gastronom, dodávaje: jazyk se přesytí a po třetí sklenici i nejlepší víno vzbuzuje pocit otupělosti.  Jsou sice, kdož spokojují se celou tabuli např. jen s pivem, ale o nich nelze říci, že jsou lidé chuti vytříbené."

MiK, 7.1.2018