VELTLÍNSKÉ ZELENÉ 2015 V POZDNÍM SBĚRU OD STANISLAVA MÁDLA

17.10.2016 17:13

    Veltlínské zelené se zrovna neveze na vlně populárních, přesněji řečeno „módních“ vín. Není to světově rozšířená odrůda, na degustacích se podává většinou hned na začátku, a pokud se rozhodnete tímto vínem někoho pohostit, většinou se nesetkáte s uznalým pokýváním hlavou. A právě přes to všechno si myslím, že z tohoto podceňování může leckdy vzejít i velmi příjemné překvapení.

    Když vyjede jen kousek za hranice k našim rakouským sousedům do oblasti Weinviertel, může se vám stát, že budete doslova „zaveltlínováni“. A ještě intenzivnější to bude v oblastech Kamptal, Kremstal či Wachau. Ano, Grüner Veltliner je jejich vlajková odrůda a nabízí toliko rozmanitých stylů. Ostatně v Rakousku zabírá necelých 30% všech vinic. Ale my zůstaneme doma, na Moravě, kam Veltlín též patří. Ještě před osmdesáti lety jsme na tom byli stejně jako v Rakousku. Tedy alespoň co se rozlohy Veltínu týká. Nyní je to cca 9,7%, konkrétně 1.645ha. Záměrně nezmiňuji vinařskou oblast Čechy, neboť tam se téměř nepěstuje.  Ovšem i těch necelých deset procent stačí na první místo celkově. V těsném závěsu mu na paty šlape Müller Thurgau. Nejvíce je zastoupen v podoblasti Velkopavlovické, ze které pochází i tento, ročníku 2015 od Stanislava Mádla z Velkých Bílovic.  Staňa Mádl si u vín z této odrůdy v našich podmínkách tradičně drží dobrou laťku. Jeho Veltlín v ročníku 2013 dostal v Průvodci nejlepšími víny ČR příjemných 85 bodů ze sta a problematický ročník 2014 si tuto bodovou výši udržel. A co tedy toliko opěvovaný ročník 2015?

    Víno naleznete v lahvi bordeauxského typu, uzavřený zátkou z korkového granulátu. Ve vzhledu je čisté, průzračné, bez známek perlení, intenzivnější zlato-žluté barvy s lehkými, zelenkavými odlesky a středně dobrou viskozitou. Vůně je čistá, bez vad, středně intenzivní, svěží, ovocného charakteru s dominací zralých červených jablek a lehkou pepřnatou pikantností. Příjemná je i středně plná, ovocná, jablkovo-broskvová chuť, kterou doplňuje pro veltlín typický dotek pepře. To vše podporuje jemná, dobře zakomponovaná kyselinka. Víno je v kategorii suché, cukr tak nijak výrazně nedominuje, spíše příjemně dotváří celkový profil. Delší, příjemná máslová dochuť je zakončena lehounkou hořčinkou. Nemyslím, že by se jednalo o víno k archivaci či delšímu ležení. K pití je připraveno nyní a teplotu podávání si představuji někde kolem 7°C. Jako vždy je potřeba počítat s ohřátím vína ve sklenici. Slušet mu to určitě bude v klasické skleničce tulipánovitého tvaru. A co k němu? Jako gastronomické snoubení si jej dokážu představit k minutkovým úpravám drůbežího masa či ryb. Snad i nějaké lehké úpravě jemného telecího. Ze sýrů si bude určitě rozumět se středně vyzrálou goudou.

    Francouzský spisovatel Pierre Mac Orlan rozděloval víno na denní a noční. „Víno svítání je víno denní, je to víno lidu. Oživuje práci a dodává veselostí, kterou přináší, smysl lidskému úsilí prožít jeden den za druhým. Bez denního vína je práce jen útokem na přírodu. Večerní víno je víno noci, bohatá vína uzavřená v lahvích, které prohlašují jejich slávu, jsou oživovateli nočních krajin, naznačených chodci světelnými sirénami veřejnosti.“ Ano, každé víno má svoji úlohu a svůj čas. Tento veltlín bude spíše vínem denním. Se všemi klady a přínosy, jež k tomu patří.

MiK, 17.10.2016