Zweigeltrebe 2012 PS od Staně Mádla

08.02.2015 19:53

    Odrůdu tohoto německy znějícího názvu jsem málokdy slyšel nazvat jinak než zkráceně „Zweigel“. Ostatně to stačí, aby vám prodejce či vinař rozuměl a představil, případně nabídl víno vašeho zájmu. Kde se tedy vzalo, co tu dělá, jak se mu tu daří a jaký ten Zweigel od Staně Mádla je?

Zweigeltrebe je kříženec odrůd Svatovavřineckého (Saint Laurent) a Frankovky (Blaufränkisch). Jinými slovy odrůd, které mají svoji domovinu spíše v severnějších vinařských oblastech. Pořadí křížených odrůd je důležité. Pokud byste je přehodili (FRxSV), byli byste u odrůdy André.

    Jedná se o odrůdu, která ještě neoslavila své sté narozeniny. V roce 1922 ji vyšlechtil Dr. Fritz Zweigelt, ředitel rakouské vinohradnické školy v Klosterneuburgu. Nejvíce se tedy s touto odrůdou a víny z této odrůdy setkáte především v Rakousku. Tam se pěstuje na cca 6.300ha a je to nejpěstovanější modrá odrůda s 12,4% obsazeností všech vinic. Nejvíce se s ní setkáte v oblasti Neusiedler See a Weinviertel, který je bezprostředně za moravskými hranicemi. Na našich vinicích si drží celkově desátou příčku (a třetí v odrůdách modrých) s 811ha, což je asi 4,7% všech osázených vinic.

    Zweigeltrebe od Staně Mádla pochází z Velkých Bílovic v podoblasti Velkopavlovické. Nyní  je k dostání  v ročníku 2012, kategorii přívlastkové - pozdní sběr. Víno je v tmavě zelené láhvi typu Bordeaux o obsahu 0,7l a jako uzávěr je použita zátka z korkového granulátu, která je z obou stran opatřena plochou z přírodního korku. Tato zátka se většinou používá pro vína s horizontem spotřeby 2 až 3 roky.  Aniž bych očekával v tomto vínu očekával depot nebo-li usazeninu, způsobenou vysráženým červeným barvivem (záležitost spíše vín starších ročníků), raději jsem jej dekantoval. Dal jsem mu tak prostor k „nadechnutí“ a lepšímu rozvinutí jeho vlastností.

     Víno je čisté, středně hluboké barvy, bez známek perlení a s nižší viskozitou na stěnách sklenice, což nemusí být na škodu. Může to značit třeba nižší obsah alkoholu. Barva je světle granátového odstínu s užším meniskem.

     Vůně je čistá, středně intenzivní, živá, s tóny divokého, drobného lesního ovoce, ostružin a lehce i višní. Vůně tedy napovídá charakteru spíše mladistvějšího typu.
     Středně plné tělo chuti s jemnými tříslovinami je ovšem uhlazenější, ale ne utahané. Je lehce pikantnější, opět s náznaky lesního ovoce a ostružin, lechce višní a i jemnou stopou třešňového kompotu. Chuť je s vůní v příjemné rovnováze. Víno je suché, čili se zbytkovým cukrem do čtyř gramů na litr. Přesto se nejedná o víno „trpké“. Dochuť je spíše kratší a zanechává lehounce nasládlý, kořenitější dojem.  

    Většina konzumentů má zafixováno, že na červené se nejlépe hodí sklenička široká, baňatá. Ve skutečnosti jsou na červená vína skleničky minimálně dvou typů: burgundská a bordeaux. Pro tento Zweigeltrebe bych spíše doporučil skleničku burgundského typu, čili širšího a nižšího těla s užším hrdlem. Bordeauxské jsou naopak užšího a delšího těla se širším hrdlem. Toto víno si dokážu představit jako příjemné, nekomplikované zpříjemnění běžného večera jak pro pány, tak i dámy. Vzhledem k jeho přímočarému charakteru bych jako doprovod doporučil jemněji kořeněné úpravy masa, vydatnější sýry a snad i těstoviny.

    Nedávno jsem po delší době listoval knihou Vladimíra Železného „Dobré rady milovníka vína“. Publikací, která si neklade odborné cíle a je psána velmi čtivou formou spíše pro ty, kteří se chtějí o vínu něco dozvědět, ale přitom nemají ambice jít do hloubky detailů. Kniha začíná velmi výstižnými slovy: "Většina lahví je otevřena dříve, než se má. A většina vína je také po otevření láhve vypita dříve, než se má. Většina vína je vypita ze špatné sklenice. A většina vína, které se z té špatné sklenice vypije, má chybnou teplotu. Navíc se to víno zpravidla nehodí k jídlu, k němuž je servírováno. A bohužel také většina vína, které u nás většina lidí vypije, je špatné víno..." Postupem času zjišťuji, jak je těchto pár slov výstižných. Stačí jen pár základních znalostí, a víno si vychutnáte mnohem, mnohem více. Netřeba dodávat, že těmito základními vědomosti zpříjemníte společné chvilky i vašemu protějšku:)

MiK, 8.2.2015